Vynález telefonu patří bezesporu k jedněm z velkých milníků lidstva. Díky němu spolu lidé mohou bez potíží mluvit i na dlouhé vzdálenosti, a na rozdíl od tehdejších telegrafů k tomu nepotřebují znát Morseovu abecedu. I zde však spojení dlouhou dobu probíhalo po drátě. Naše slova byla přeměněna v elektrické signály, které byly přeneseny přes kabely až k příjemci. Doba však pokročila a klasické telefony dnes již nikdo nepoužívá. Prakticky všude je nahradily mobily, které je možné vzít kamkoliv sebou, a které navíc mají i mnohem více funkcí. Ovšem zatímco přenos signálu přes kabel je snadno pochopitelný i pro laika, většina lidí příliš nechápe, jak vlastně probíhá bezdrátová komunikace. Většinou ví, že to má cosi společného se signálními věžemi a satelity, detaily jsou však pro ně ztraceny.

Je pravdou, že celý proces je poněkud složitější, než tomu bylo dřív. Zjednodušeně řečeno, telefonní věže vysílají signál o určité frekvenci, která je následně zachycena mobilem. Zde je nutné podotknout, že každý operátor má vlastní věže a také vlastní frekvenci signálu. Tento samozřejmě může být blokován, například okolním terénem, jako jsou vysoké kopce či dokonce hory, nebo i lidskými stavbami. I rozmístění věží u jednotlivých operátorů se liší. To je také důvod, proč na některých místech není signál a proč se pokrytí různých poskytovatelů liší.

Pokud voláme, vyšleme signál z našeho přístroje. Ten zachytí ona telefonní věž, která jej následně odešle do příslušného satelitu. Ten vyhledá telefon, který kontaktujeme, a vyšle povel nejbližší věži. Ta vyšle signál do daného přístroje, čímž se vytvoří propojení mezi dvěma telefony. Celý tento proces může znít poněkud složitě, avšak vzhledem k rychlosti, jakou signál cestuje, vše trvá jen několik vteřin. Navíc je tento proces poměrně spolehlivý, neboť nehrozí, že se někde například poruší kabel. Díky tomu se pak můžeme okamžitě spojit s kýmkoliv na celém světě. A to je rozhodně výhodné.