Lidský mozek si formuje určité návyky. Přirozeným způsobem vytváření těchto návyků se stávají naše zkušenosti. Mozek přijme signál-spouštěč, poté vyhledá formu, kterou lze na signál odpovědět a následně si celý proces zapamatuje, aby se pro příště celá situace zjednodušila. Spouštěcí signál ovšem ne vždy musí být pozitivního druhu. Asi nejilustrativnějším příkladem je pocit hladu, naše tělo dostane hlad, hlava tento signál přijme a nachází řešení v podobě snězení výživného jídla. Negativním případem by bylo, kdybychom se například rozčílili, či rozesmutnili, tím by se vyslal signál, že potřebujeme nějakým jednoduchým a rychlým způsobem zaplnit prázdnotu, která v nás vznikla a sáhli bychom opět po nějakém jídle –  čokoládě, bonbónech… V takový okamžik se sice začneme cítit lépe, ale pouze dočasně a v našem mozku se vytváří velice zkázonosný vzorec chování. Naučili jsme se, že nejlepším způsobem, jak zahnat negativní emoce je přejedení se nečím nezdravým a snadno dostupným. Navíc si přestáváme uvědomovat, jak nás takový vzorec do budoucna ovlivní.

Mechanismus

Celý tento mechanismus popisuje psychiatr Judson Brewer ve své přednášce, kde se snaží objasnit, jak se zbavit zlých návyků, které jsou převážně psychické podoby. Mozek funguje na základě vzorce: spouštěč – chování, které odpovídá na spouštěč – „odměna/odezva“ plynoucí z takového chování a poté se celý vzorec opakuje a stává se zvykem. Dříve byly podněty pro vytváření určitých návyků naprosto jiného charakteru – naši předci uzpůsobovali své chování pouze takovým způsobem, aby dokázali přežít v krutých podmínkách. Dnes se většina populace svým vlastním přičiněním spíše odsuzuje k postupné záhubě než ke schopnosti přežití. Obezita a kouření cigaret se pohybují na vrcholu žebříčku příčin smrti.

Pozorností ke štěstí

Mnozí z nás se neustále pokouší tyto zlé návyky násilím zvrátit. Nastaví si jasná pravidla, ale nakonec u nich stejně nevydrží. Radikálnost nefunguje. Proč tedy nezkusit něco zcela jiného? Doktor Brewer, který vede semináře a různé kurzy, se snaží své pacienty dovést ke zlomení zlozvyků přirozenější cestou. Jediná a hlavní rada, kterou dává: BUĎTE POZORNÍ. V momentě, kdy člověk věnuje absolutní pozornost tomu, co dělá a jak se přitom cítí, dokáže bez velkých obtíží rozpoznat, co je pro něj dobré a co nikoli. Důležitým bodem terapie pozorností je okamžik, kdy se z naší obecné znalosti a vědomí, že „cosi je špatné“ stane naše niterné uvědomění a prožité poznání díky kterému víme, že určitému vzorci chování již nechceme nadále podléhat.

Ať už bojujete s kouřením, nadměrným pitím nebo čím dál běžnější prokrastinací, zkuste od nynějška být pozornější k vlastnímu životu a pokuste se vypěstovat raději zdravé zvyky.